Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Z letních bytů do dělnické jídelny. Pragmatizace odpočinku „duševních pracovníků” od Jaroslava Golla k Aleši Hrdličkovi
Ducháček, Milan
Práce se zaměřuje na proměnu volnočasových aktivit českých akademických intelektuálů na konci 19. století. Neklade si však nárok na formulování autoritativních tezí. Pokouší se pouze na vzorku několika českých badatelů z oblasti kulturních studií zachytit známky proměny vnímání volného času. Od tradičního prolínání práce s dolce far niente (Jaroslav Goll, Josef Pekař) se zde obracíme k aspektům signalizujícím příchod techniky (Lubor Niederle) a k systematické racionalizaci volnočasových aktivit podle anglosaského, především amerického způsobu (Aleš Hrdlička). Představa o tom, jak na konci 19. století trávili volný čas akademici a intelektuálové, vycházela ze standardních kontur práce a zahálky vzdělaného a lépe situovaného předlitavského příslušníka buržoazie jako součásti „zahálčivé třídy“. Duševní práce a volný čas se zde často překrývaly a byly k nerozeznání. Konec století však již ohlašoval příchod amerikanizace a pragmatizace denního režimu. Na základě vzpomínek etnografa Karla Chotka, který v roce 1919 navštívil česko-amerického antropologa Aleše Hrdličku ve Smithsonově ústavu ve Wahingtonu DC a absolvoval zde krátkou studijní stáž, lze získat představu o denním režimu humpoleckého rodáka Hrdličky, který pracoval. Jako námezdní dělník ve Spojených státech se Hrdlička dostal na vlivnou výzkumnou pozici v prestižní vědecké instituci. Příkladem překvapivě systematického oddělení pracovní doby od času stráveného nad prací může být Hrdličkův pracovní rytmus se podstatně lišil při práci v terénu a naopak v kanceláři, kdy věnoval výrazně více prostoru duševní relaxaci. Zahrnoval střídmé stravovací návyky a přiměřenou úroveň tělesné aktivity v pracovním režimu. V meziválečném období se otázka účelného trávení volného času a racionalizace pracovní doby dle Hrdličkova vzoru stala nejen inspirací pro jeho žáky, ale i námětem úvah sociologů jako byl Inocenc Arnošt Bláha. o efektivním modelu životního stylu „intelektuálů“.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.